Podle čeho poznáte, že je v soustavě vzduch
Vzduch se v otopné soustavě chová předvídatelně: stoupá do nejvyššího bodu a usadí se v horní části radiátoru. Proto první příznak nebývá studený radiátor jako celek, ale radiátor, který hřeje dole a nahoře je vlažný nebo studený. Do toho slyšíte bublání a šumění v potrubí, hlavně když se kotel rozjede po delší odstávce, a místnost se nahřívá znatelně pomaleji než loni.
Nejdřív se ozvou tělesa v nejvyšším patře a na konci větve. V řadovém domě to bývá radiátor v ložnici pod střechou, v paneláku ten poslední na stoupačce. Vzduch se do soustavy dostane po každém dopouštění, po opravě, po výměně radiátoru i tím, že se během léta z odstavené vody postupně uvolňují rozpuštěné plyny. Proto je odvzdušnění standardní práce na začátku sezóny, ne známka toho, že je něco rozbité.
Než začnete objíždět celý dům, porovnejte, co přesně pozorujete. Ne každý studený radiátor je otázkou vzduchu a odvzdušňování na některé příčiny prostě nezabere:
| Co pozorujete | Pravděpodobná příčina | Co s tím |
|---|---|---|
| Radiátor hřeje dole, nahoře studí | Vzduch nahromaděný v horní části tělesa | Odvzdušnit podle postupu níže |
| Radiátor hřeje nahoře, dole zůstává studený | Kal usazený na dně tělesa | Odvzdušnění nepomůže, těleso je potřeba propláchnout |
| Celý radiátor studený, ostatní topí | Zavřený kohout nebo zaseklý kolík termostatického ventilu | Sundat hlavici a zkusit, jestli jde kolík zatlačit a vrátit |
| Studená jsou jen tělesa v patře nebo na konci větve | Vzduch v nejvyšším bodě, slabé čerpadlo nebo rozhozené vyvážení | Odvzdušnit odspodu nahoru, pak nechat soustavu vyvážit |
| Bublání v potrubí i pár dní po odvzdušnění | Soustava vzduch nasává, typicky netěsností nebo vadnou expanzní nádobou | Sledovat tlak a nechat expanzní nádobu přeměřit |
| Z ventilu teče tmavá kalná voda | Magnetitový kal v celé soustavě | Proplach a filtr, ne opakované odvzdušňování |
Co si připravit, než sáhnete na ventil
Nářadí je levné a vejde se do kapsy. Potřebujete odvzdušňovací klíč na čtyřhran, který koupíte v každém železářství, hadr, malou nádobu pod ventil a plochý šroubovák pro starší ventily s drážkou. Nová deskovka má často místo ventilu automatický odvzdušňovač, ten pracuje sám a nesahá se na něj.
Důležitější než nářadí je stav soustavy. Podívejte se na manometr u kotle: pokud je tlak už teď nízko, dopusťte dřív, než začnete pouštět vzduch ven. Odvzdušňováním tlak vždycky klesne a s prázdnou soustavou nedostanete vodu do horních radiátorů. Termostatické hlavice na všech tělesech otočte na maximum, zavřený ventil totiž radiátor od soustavy odřízne a vzduch v něm zůstane bez ohledu na to, co děláte na odvzdušňovacím šroubu.
Pozor: odvzdušňujte vždy s vypnutým kotlem a na vychladlé soustavě. V provozu má voda v radiátorech běžně přes šedesát stupňů a stříkne z ventilu pod tlakem. A ventil pootáčejte maximálně o půl otáčky. Když ho vyšroubujete úplně, kuželka vypadne a horká voda teče do místnosti rychleji, než ji stihnete vrátit zpátky.
Odvzdušnění radiátoru krok za krokem
- Zkontrolujte tlak na manometru. Pokud je ručička pod provozním rozsahem, dopusťte ještě předtím, než začnete.
- Vypněte kotel a oběhové čerpadlo. Nechte soustavu dvacet až třicet minut stát, aby se voda zklidnila, bublinky vystoupaly nahoru a tělesa vychladla.
- Otevřete termostatické hlavice naplno. Na všech radiátorech, ne jen na tom, který zlobí.
- Připravte si klíč, hadr a nádobu. Ventil je v horním rohu tělesa, na opačné straně, než je přívod s hlavicí.
- Pootevřete ventil o čtvrt až půl otáčky proti směru hodinových ručiček. Uslyšíte syčení, jak vzduch odchází.
- Počkejte, až poteče čistá voda bez bublin, a ventil zase zavřete. Utahujte jen do dosednutí, kuželky se strhnou snadno.
- Pokračujte dalšími radiátory od kotle ven a z nejnižšího podlaží nahoru.
- Dopusťte soustavu na provozní tlak. Za studena, pomalu, a dopouštěcí kohout pak pořádně zavřete.
- Zapněte kotel a po hodině tělesa projděte rukou. U větších domů počítejte s druhým kolem, zbytkový vzduch se stihne posbírat teprve za provozu.
Celé kolo v běžném rodinném domě zabere půl hodiny až hodinu, podle počtu těles. Nejvíc času sežere čekání, než se soustava po vypnutí uklidní, a to se vyplatí neuspěchat.
V jakém pořadí radiátory objíždět
Tohle je věc, na které většina pokusů ztroskotá. Odvzdušňuje se odspodu nahoru a od kotle směrem ven: nejdřív nejnižší podlaží, tam těleso nejblíž kotli, pak postupně dál po větvi, potom o patro výš a nakonec ten nejvzdálenější a nejvyšší radiátor v domě.
Důvod je jednoduchý. Vzduch se při odvzdušňování nižšího tělesa vytlačí do potrubí a putuje vzhůru. Když začnete v podkroví a skončíte v přízemí, vytlačíte vzduch ze spodních radiátorů přesně do těch, které už máte hotové, a můžete jít druhé kolo. V patrovém domě se to projeví okamžitě: horní tělesa jsou po pár hodinách zase vlažná.
V bytě s jednou stoupačkou je pořadí kratší, ale platí to samé. Začněte u tělesa, které je napojené první, a jděte směrem k tomu poslednímu. Pokud v panelovém domě netopí celá stoupačka nebo víc bytů najednou, odvzdušňování ve vlastním bytě problém nevyřeší, řeší se to na společných rozvodech přes správce domu.
Odvzdušnění radiátorů za studena a v patrovém domě
Odvzdušnění radiátorů za studena znamená, že kotel i čerpadlo stojí, voda je vychladlá a nic nestříká. Takhle se odvzdušňuje vždy, nejlépe na začátku topné sezóny. Postup je stejný jako výše, hlavice naplno a ventil o čtvrt až půl otáčky. Když z ventilu nejde ani vzduch, zkontrolujte uzavírací šroubení u radiátoru a tlak na manometru.
Odvzdušnit topení v patrovém domě je hlavně otázka tlaku. Čím výš je radiátor nad kotlem, tím nižší tlak v něm je: sloupec vody vysoký deset metrů odpovídá jednomu baru, takže každé tři metry výšky ubírají asi tři desetiny baru. Při odvzdušňování tlak v soustavě klesá, proto po každém patře zkontrolujte manometr u kotle a podle potřeby dopusťte. Jinak se horní radiátory nenaplní a vzduch v nich zůstane.
Dům s více větvemi odvzdušňujte patro po patru a větev po větvi. Hodinu po prvním kole projděte horní patro znovu: kotel před druhým kolem vypněte a nechte soustavu vychladnout, vzduch z nižších pater tam mezitím vystoupal.
Žebříkové topení v koupelně, napojené na otopnou soustavu, se odvzdušňuje stejně jako deskový radiátor. Ventil bývá nahoře na boční straně horní trubky, někdy pod krytkou, a otevírá se stejným klíčem. Elektrický žebřík s uzavřenou náplní se neodvzdušňuje.
Tlak v soustavě a dopouštění
Odvzdušnění a tlak patří k sobě. Každou vypuštěnou bublinu musíte nahradit vodou, jinak soustava zůstane podtlakovaná a horní radiátory se nezaplní. U běžného rodinného domu se studená soustava drží zhruba mezi jedním a dvěma bary; přesnou hodnotu máte vyznačenou přímo na manometru nebo v návodu ke kotli.
Dopouští se vždy za studena a pomalu. Studená voda vpuštěná do horkého výměníku je teplotní šok, který kotli neprospívá, a rychlé napouštění navíc strhává do soustavy nový vzduch. Po dopuštění dopouštěcí kohout pořádně dovřete a příště se na něj podívejte znovu: pomalu protékající kohout je jeden z nejčastějších důvodů, proč tlak sám od sebe roste.
Zapamatujte si hodnotu, na kterou jste dopustili. Pokud tlak během několika týdnů zase spadne, nemá cenu dopouštět dokola. Voda někam mizí, nebo je proražená membrána expanzní nádoby, a každé další dopouštění přináší do soustavy čerstvý kyslík a vodní kámen. Víc o tom najdete v radách ke klesajícímu tlaku v kotli.
Jak vypustit vodu z topení
Vodu z topení vypouštíte celou jen při opravě nebo výměně kotle či čerpadla, při rekonstrukci a když soustavu odstavujete přes zimu. Na odvzdušnění to potřeba není. U výměny jednoho radiátoru s uzavíracím šroubením stačí zavřít obě šroubení a vypustit jen to těleso.
Vypněte kotel a nechte soustavu vychladnout, horká voda opaří. Zavřete přívod dopouštění. Hadici nasaďte na vypouštěcí kohout v nejnižším místě soustavy, obvykle u kotle nebo na konci spodního rozvodu, a druhý konec zaveďte do vpusti. Je-li v soustavě nemrznoucí směs, do vpusti ji nepouštějte, zachyťte ji do nádob. Nahoře pootevřete odvzdušňovací ventil na nejvyšším radiátoru, jinak se do soustavy nedostane vzduch a voda poteče jen pomalu.
První voda bývá tmavá od kalu, to je běžné. Když z kohoutu neteče nic, je nejspíš zanesený kalem. Nenuťte ho silou, kohout nebo jeho závit se snadno poškodí a soustavu pak nevypustíte vůbec.
Podlahové topení se vypouští a plní po okruzích na rozdělovači. Tuhle část nechte topenáři.
Po opravě soustavu pomalu dopusťte za studena a odvzdušněte radiátory od nejnižšího podlaží výš. Kotel zapínejte až s naplněnou soustavou, nikdy naprázdno. Tlak na manometru sledujte ještě týden. Když klesá, hledejte únik nebo vadnou expanzní nádobu.
Nechte to topenáři u většího domu s více větvemi, u podlahovky a vždy, když na soustavě vypouštěcí kohout chybí. Do kotle a plynu nesahejte, vypuštění soustavy se bez zásahu do nich obejde.
Podlahovka a smíšené soustavy
Podlahové vytápění se odvzdušňuje jinak: nemá ventily v podlaze, všechno se odehrává na rozdělovači a okruhy se propláchnou jeden po druhém, což je na samostatný postup popsaný v radách k podlahovému topení. Pokud máte doma obojí, tedy radiátory nahoře a podlahovku v přízemí, projděte nejdřív rozdělovač a teprve potom radiátory, protože vzduch z okruhů se jinak přesune do těles nad nimi.
Když radiátor studí i po odvzdušnění
Pokud z ventilu tekla čistá voda bez jediné bubliny a těleso je pořád studené, vzduch to nebyl a další odvzdušňování nic nezmění. Projděte v tomhle pořadí:
- Termostatická hlavice. Sundejte ji a podívejte se na kolík ventilu. Přes léto se často zasekne v zavřené poloze; opatrné zatlačení a povytažení kleštěmi ho někdy vrátí do chodu.
- Uzavírací šroubení u radiátoru. Spodní připojení mívá regulační ventil, který zůstal po malování nebo výměně tělesa zavřený.
- Kal na dně tělesa. Horní polovina hřeje, spodní ne. Radiátor plný kalu se nedá odvzdušnit, musí se propláchnout nebo demontovat a vypláchnout.
- Vyvážení soustavy. Když topí jen tělesa blízko kotle a vzdálené větve zůstávají vlažné, dělí se voda nerovnoměrně. Řeší se to nastavením přednastavení na ventilech, ne odvzdušňováním.
- Oběhové čerpadlo. Slabý nebo zavzdušněný oběh se pozná tak, že soustava topí, ale všechno pomalu a vlažně.
Podrobněji jsme každou z těchto příčin rozebrali v radách k radiátoru, který netopí ani po odvzdušnění.
Kdy přestat a zavolat topenáře
Odvzdušnění je práce pro majitele domu a nemáte důvod si na ni někoho zvát. Jsou ale situace, kdy další kutění věci jenom zhorší:
- vzduch se vrací každý měsíc a soustavu musíte pořád dopouštět,
- z odvzdušňovacího ventilu teče tmavá kalná voda, soustava potřebuje proplach a filtr,
- ventil je zarostlý a nedá se pohnout, nebo po zavření dál kape,
- studené je celé patro nebo celá větev, i když jste objeli všechna tělesa,
- tlak padá i po dopuštění, což znamená netěsnost nebo vadnou expanzní nádobu,
- radiátory nemají odvzdušňovací ventil vůbec, u starých litinových těles to není výjimka.
V těchhle případech se vyplatí soustavu jednou pořádně projít: odvzdušnit, dopustit, seřídit a zkontrolovat expanzní nádobu i filtr. Děláme to jako součást topenářských prací po celém Nymbursku, Poděbradech a Polabí. Kolik stojí odvzdušnění a napuštění soustavy nebo výměna termostatického ventilu, najdete v orientačním ceníku.
A jestli tohle čtete první studený večer v roce, jeden praktický tip na závěr: odvzdušněte dřív, než přijdou mrazy. V říjnu je to hodina klidné práce, v lednu je studený radiátor v ložnici problém, který chcete vyřešit hned.
