Jaký tlak má topení držet
Manometr na kotli ukazuje tlak vody v uzavřené topné soustavě. U běžného rodinného domu se studená soustava obvykle drží někde mezi jedním a dvěma bary a výrobce má rozsah vyznačený na manometru zelenou výsečí. Univerzální číslo ale neexistuje: rozhoduje štítek na kotli, jeho návod a výška budovy. Čím výš musí voda vystoupat, tím vyšší tlak soustava potřebuje, takže patrový dům jede na jiné hodnotě než bungalov.
Druhá věc je závislost na teplotě. Když se soustava rozehřeje, voda se roztáhne a ručička vystoupá, po vychladnutí zase klesne. Rozdíl v řádu desetin baru mezi studeným ránem a rozehřátým večerem je normální, a proto se tlak posuzuje i dopouští vždycky za studena.
Za nízký tlak platíte hlavně nahoře: do radiátorů v patře a v podkroví se voda nedostane, zatímco přízemí topí normálně. Pokud vám ale studí jeden konkrétní radiátor a tlak přitom drží, projděte radšipříčiny radiátoru, který netopí ani po odvzdušnění.
Dva různé tlaky: voda v soustavě a vzduch v expanzce
Tady se plete většina návodů, tak pomalu. Expanzní nádoba je uzavřená ocelová nádoba rozdělená pryžovou membránou na dvě poloviny. V jedné je topná voda ze soustavy, ve druhé uzavřený vzduch, kterému se říká vzdušník. Ten vzduch je jediné pružné místo v celém okruhu: když se voda ohřeje a roztáhne, membrána se vyboulí, vzduch se stlačí a udělá jí místo. Bez toho by tlak při každém zatopení vyskočil až na pojistný ventil.
V jednom systému tedy máte dva tlaky a měří se na dvou různých místech. Tlak vody v soustavě ukazuje manometr na kotli. Tlak vzduchu ve vzdušníku se měří na ventilku, který je na spodní nebo boční straně nádoby a vypadá přesně jako ventilek u jízdního kola.
A tady je ta past. Když je soustava natlakovaná, voda tlačí na membránu a membrána tlačí na vzduch. Oba tlaky se přes membránu vyrovnají, takže když přiložíte měřidlo na ventilek za plného provozu, naměříte prakticky totéž, co ukazuje kotel. Odejdete s pocitem, že je expanzka v pořádku, přitom jste změřili soustavu.
Skutečné předplnění nádoby se dá změřit jedině na odtlakované soustavě. Teprve když z okruhu vypustíte vodu a manometr na kotli spadne na nulu, membrána dosedne a na ventilku zůstane čistý tlak vzduchu. Předplnění bývá nastavené kousek pod provozním tlakem studené soustavy, obvykle o dvě desetiny baru, ale závazný je údaj na štítku nádoby a v návodu ke kotli.
Jak často dopouštíte a co to znamená
Než začnete cokoli šroubovat, vzpomeňte si, kdy jste dopouštěli naposledy. Samotná frekvence řekne dost přesně, jestli je všechno v normálu, nebo už hledáte závadu.
| Jak často dopouštíte | Co to znamená | Co s tím |
|---|---|---|
| Jednou za sezónu, obvykle po odvzdušnění | Normální. Vypuštěný vzduch se nahrazuje vodou, něco odejde odvzdušňovači. | Dopustit za studena a zapsat si hodnotu i datum |
| Dvakrát až třikrát za sezónu | Hraniční. Soustava vodu pomalu ztrácí, ale ještě to nemusí být závada. | Odečítat manometr jednou týdně a sledovat, jak rychle klesá |
| Zhruba jednou za měsíc | Podezřelé. Expanzní nádoba ztrácí předplnění nebo někde ve spojích uniká voda. | Změřit expanzku na odtlakované soustavě a obejít viditelné spoje |
| Každý týden | Skoro jistě únik nebo proražená membrána. Soustava nemá čím vyrovnávat roztažnost. | Přestat dopouštět dokola a nechat soustavu prohlédnout |
| Několikrát týdně nebo denně | Vážný únik. Voda odchází do konstrukce, do odpadu nebo přes výměník do teplé vody. | Hledání úniku na místě, dalším dopouštěním jen roste škoda |
Kam mizí voda, když nikde nekape
Nejčastější námitka zní, že přece nikde nic neteče. Uzavřená soustava ale nemusí kapat viditelně, aby za zimu přišla o několik litrů. Odchází víc cestami a žádná z nich po sobě nemusí nechat kaluž.
- Mikroúniky ve spojích. Šroubení u radiátorů, závity v kotelně a ucpávky ventilů. Kapka se odpaří dřív, než steče, a jediné, co po ní zbyde, je bílý výkvět nebo rezavý flek na spoji.
- Pojistný ventil. Odpouští přebytečný tlak při zatopení a jeho hadička ústí rovnou do odpadu, takže si toho nikdo nevšimne. Sáhněte na ni: vlhká nebo zavápněná hadička je jasná stopa.
- Výměník a vnitřek kotle. U kombinovaného kotle může netěsný výměník pouštět topnou vodu do rozvodu teplé vody. Tlak klesá a nikde v domě přitom není ani kapka navíc.
- Automatické odvzdušňovače. Sedí v nejvyšším bodě soustavy a na rozdělovači a mají pouštět ven jen vzduch. Zanesený pouští i vodu.
- Vy sami při odvzdušňování. Každé kolo kolem radiátorů soustavu o něco připraví, a to je v pořádku. Postup i dopouštění po něm najdete v radách, jak odvzdušnit topení a radiátory.
Zvlášť zákeřné je potrubí zabudované v podlaze nebo ve stěně. Únik se tam ohlásí spíš vlhkým flekem, teplým místem na podlaze nebo skokovým účtem za vodu. Hledá se na místě a postupným vylučováním okruhů, ne dopouštěním.
Proražená membrána a jak ji poznat
Membrána je pryž, která se každý den ohýbá sem a tam, a po letech popraská. Voda se pak dostane i do prostoru vzdušníku, nádoba se naplní a soustava přijde o jediné místo, kam se roztažená voda vejde. Tlak od té chvíle skáče podle toho, jestli zrovna topíte.
Příznaky jsou docela typické:
- Z ventilku vyteče voda. Na vychladlé soustavě zamáčkněte kolík ventilku. Má ucházet vzduch. Voda znamená proraženou membránu a nádobu na výměnu, dohušťovat ji je zbytečné.
- Tlak skáče při každém zatopení. Ráno pod zelenou, po hodině topení skoro na dvojnásobku, večer zase dole.
- Pojistný ventil odpouští při rozjezdu kotle. Přebytečná voda nemá kam ustoupit, odejde do odpadu a po vychladnutí je tlak ještě níž.
- Nádoba je celá stejně těžká. Zdravá expanzka zní při poklepu nahoře dutě a dole plně. Když zní plně po celé výšce a znatelně ztěžkla, je plná vody.
Rozdíl je důležitý kvůli penězům: nádoba, která jen ztratila vzduch netěsným ventilkem, se dá dohustit a slouží dál, zatímco nádoba s proraženou membránou se mění celá. Rozliší je ta jedna zkouška na ventilku.
Kontrola a dohuštění expanzky krok za krokem
Postup je sekvenční, každý krok stojí na tom předchozím. Platí pro nádobu zavěšenou vedle kotle nebo volně v kotelně. U kotle, který má expanzku schovanou uvnitř pláště, je to práce pro servis.
- Vypněte kotel a nechte soustavu vychladnout. Ideálně přes noc. Horká voda pod tlakem opaří a naměříte s ní nesmysl.
- Odtlakujte soustavu. Zavřete uzávěr pod nádobou, pokud tam je, a vypouštějte vodu do kbelíku, dokud manometr neukáže nulu.
- Změřte tlak na ventilku. Sundejte čepičku a přiložte hustilku s manometrem. Když vyteče voda, končíte: membrána je proražená.
- Dohustěte na hodnotu ze štítku. Po troškách a s průběžnou kontrolou. Když je tlak naopak vyšší, kolíkem ve ventilku přebytek upusťte.
- Dopusťte soustavu. Otevřete uzávěr, pomalu dopouštějte za studena na provozní hodnotu z návodu ke kotli a kohout pak pořádně dovřete.
- Odvzdušněte a druhý den zkontrolujte. Dopusťte, co odvzdušnění ubere, a ráno se na manometr podívejte znovu za studena.
Pozor: pojistný ventil nikdy neucpávejte ani nezaslepujte, i když vám odkapává. Je to poslední pojistka proti roztržení soustavy a jeho odkapávání je příznak, ne příčina.
A nedopouštějte dokola jen proto, že to zabere. S každým dopuštěním se do soustavy dostane čerstvý kyslík a vápník, ze kterých vzniká kal v radiátorech a nános ve výměníku. Deset dopuštění za zimu nadělá víc škody než jedna oprava.
Když tlak naopak sám roste
Opačný případ se řeší jinak. Když tlak mezi dvěma zátopy sám stoupá, do soustavy někudy přitéká voda: nejčastěji nedovřeným dopouštěcím kohoutem, který pomalu protéká dál. U kombinovaného kotle může netěsnit výměník a protlačovat do topení vodu z vodovodu.
Když tlak vyskočí až po rozehřátí a za studena je normální, bývá expanzní nádoba na soustavu malá nebo už nefunkční. Roztažené vodě chybí prostor, tlak vyletí a přebytek odejde pojistným ventilem. Po vychladnutí je pak níž než ráno, vy dopustíte a druhý den se to opakuje.
Kdy přestat dopouštět a zavolat topenáře
Sami v klidu zvládnete odečíst manometr, dopustit za studena, sáhnout na hadičku od pojistného ventilu, obejít viditelné spoje a u nádoby vedle kotle změřit a dohustit vzdušník. Stačí na to hustilka, klíč a kbelík.
Volejte, když z ventilku expanzky teče voda, když musíte dopouštět každý týden, když jste nenašli, kudy voda odchází, nebo když je nádoba zabudovaná uvnitř kotle. Stejně tak když tlak roste sám a hlavně když se objeví vlhká stěna, teplé místo na podlaze nebo mokrý strop pod kotelnou. Hledání skrytého úniku a výměna nádoby jsou práce na místě.
Servis a opravy topení a kotlů děláme v Nymburce, Poděbradech, Lysé nad Labem, Milovicích, Sadské i v dalších obcích Polabí. Orientační sazby najdete v ceníku, přesnou cenu řekneme podle toho, co se na místě ukáže.
